Kontakt:
Spolek Veselý vrch, z.s.
veselyvrch@gmail.com
IČO 26556570
Bankovní spojení: 3280611319/0800
Podpořili nás…
Představa, že se Mokrsko a jeho okolí promění ve zlatý důl, mě děsí. Naším zlatem je tato krásná krajina.
Je třeba ji chránit jako nejdražší klenot.
Zdeněk SVĚRÁK
herec, režisér
————–
Rád bych vyjádřil svůj postoj k průzkumu možností těžby v oblasti obce Mokrsko.
Pohybuji se v této krajině zhruba 15 let a shledávám ji jedním z nejhezčích a nejmalebnějších míst naší země. Takových míst bohužel neustále ubývá, nebo jsou hyzděny či dokonce likvidovány průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím.
Bohatství téhle krajiny nespočívá v několika kilogramech či tunách zlata, ale v tom, že tu člověk může hledat své opravdové kořeny, může tu najít místo, kde nabere síly k dalšímu životu ve víru této, čím dál rychleji, běžící doby, kde najde louky, lesy, zvířata, kde se prostě může rád zastavit a spočinout. To je bohatství, které si musíme chránit a neprodat ho. A to za žádnou cenu. A už vůbec ne za cenu nějaké chiméry v podobě budoucích zisků z trochy zlata, po kterých zbude zdevastovaná krajina, jejíž regenerace se už nikdo z nás nedočkáme.
Vyjadřuji tímto svůj zásadní nesouhlas s jakoukoliv těžbou v těchto oblastech.
Václav VYDRA – herec
————–
Vážený pane starosto, celá naše rodina se s nelibostí dozvěděla o druhém pokusu obnovit těžbu zlata na vašem území a v přilehlém okolí. Zaznamenali jsme v devadesátých letech solidární postoje zdejších starostů proti obnově těžby a měli jsme radost, že zvítězil zdravý rozum. Protože máme k vaší bezprostřední lokalitě velmi osobní vztah, ale nejenom proto, píši vám důvody, proč jsme proti obnovení těžby zlata: Technologie těžby je nešetrná k životnímu prostředí. Může poškodit nejenom povrchové vodní toky , ale i spodní prameny. Zisk z vytěženého zlata nezůstane v naší zemi, rozdělí se o ně těžební společnost mimo naše území. Proto se domníváme, že bychom mohli zlato ponechat budoucím generacím, které možná budou vzdělanější a v případě nutnosti těžby budou disponovat šetrnějšími těžebními technologiemi. Chtěla jsem použít racionální argumentaci, ale existují i citové a estetické důvody. Krajina v téhle části Povltaví je krásná svou různorodostí a budeme-li k ní šetrní, budeme to my a naše děti i vnoučata, koho bude odměňovat čistým vzduchem, úrodnou půdou ,lesy a také svou klidnou malebností. Okamžitý materiální zisk nemůže nahradit nešetrné zásahy do krajiny, které budou odstraňovat naši potomci a budou si o nás myslet, že jsme byli hloupí pitomci. Přejeme vám pevné nervy a doufáme, že i podruhé zvítězí zdravý rozum!
K petici proti těžbě zlata na Mokrsku se také připojili: Jitka MOLAVCOVÁ zpěvačka a herečka divadla Semafor v Praze, Imrich BUGÁR mistr světa v hodu diskem, Zdeněk FATOR, vedoucí družstva atletů Sparty Praha, Petr KOSTKA herec, Carmen MAYEROVÁ herečka a mnoho dalších významných osobností.
————–
ZEPTALI JSME SE ODBORNÍKA:
Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M.
obchodní ředitel VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.
Na základě Vašeho vyzvání si dovolím s využitím expertizy kolegy Bartoše uvést několik skutečností, kterými podpořím Vaše obavy, související s následky těžby zlata pro vodní prostředí. Mezi možné dopady těžby zlata na využití zdrojů vody pro úpravu na vodu pitnou patří uvolňování konkrétní skupiny látek do vodního prostředí. Mezi hlavní látky patří zejména kyanidy. Ty se v přírodních vodách prakticky nevyskytují, a pokud ano, tak pouze ve stopových koncentracích. Vyšší koncentrace v povrchových vodách nebývají přerozeného původu, neboť působením přírodních procesů dochází k jejich rozkladu (oxidaci) případně k uvolnění do atmosféry. Kyanidy jsou minimálně toxické pro rostliny, ale jsou velmi toxické pro živočichy. Vzhledem k tomu, že jejich koncentrace v pitné vodě nesmí překročit limit 0,05 mg/l, jakýkoli únik kyanidů do povrchových resp. podzemních vod komplikuje ne-li znemožňuje využití takovéto vody pro úpravu na vodu pitnou.
Mnohem závažnějším problémem souvisejícím s těžbou rud obecně mohou být kovy, které jsou z hlušiny vymývány srážkovými vodami a vyplavovány do povrchových i podzemních vod. Jedná se především o stříbro, měď, olovo, chrom, kadmium a další. Sloučeniny těchto kovů jsou velmi často toxické pro vodní organismy (měď, zinek) a lidi (olovo, kadmium). Zvýšené koncentrace těchto kovů buď znemožňují úpravu takové vody na vodu pitnou, nebo její úpravu komplikují a tím i neúměrně prodražují.
Pomineme-li devastaci doposud nedotčené krajiny těžbou rud, je nejzávažnějším rizikem s tím spojeným právě negativní ovlivnění kvality povrchových a podzemních vod, které pak nebude možné po dlouhou dobu používat pro zásobování obyvatelstva. Při současné situaci stále se prodlužujících období sucha je nutné bezpodmínečně zabránit tak drastickým zásahům do ekosystému v lokalitách přirozené akumulace vody.
Z P Á T K Y N A Z E M
výzva k ochraně životního prostředí nejen na Mokrsku
autorem je Občanské sdružení Veselý vrch
5.10.2014
Smyslem výzvy ZPÁTKY NA ZEM je upozornit na důležitost ochrany životního prostředí především mladé lidi.
- Obecné ustanovení
Podstatou ochrany životního prostředí je, aby současným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat jejich životní potřeby, aniž by přitom došlo k nevratnému poškození přírody nebo ztrátě její pestrosti. Ohrožení životního prostředí živočichů, rostlin a lidí je jedním z hlavních globálních problémů. Příroda a krajina jsou součástí našeho bohatství, a na jejich stavu přímo či nepřímo závisí ekonomická a kulturní úroveň. Vláda České republiky se přihlásila k principu trvale udržitelného rozvoje. Navíc Ústava České republiky nařizuje státu, aby se staral o spořivé využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního prostředí.
Přesto již po několik desetiletí usilují zejména těžařské společnosti ve vybraných lokalitách České republiky o získání souhlasných stanovisek příslušných institucí k zahájení průzkumů ložisek zlata. Současně s tím se opakovaně otevírá otázka případné těžby zlata. Otevření povrchového dolu včetně chemického způsobu zpracování vytěžené rudy by představovalo zásah do krajiny za hranicí únosné míry, a to kdekoliv v České republice. Hrozící narušení nezbytné rovnováhy jednotlivých složek by tak vedlo k nevratným změnám v prostředí včetně ohrožení rostlin, živočichů a nakonec i člověka.
Lidé nesmějí zapomínat, že země představuje velmi složitý a citlivý systém, jehož jsou nedílnou součástí. Ze země se nelze odstěhovat, země není na jedno použití.
Mezi největší ekologické problémy patří stoupající výroba a spotřeba energie, znečišťování ovzduší, narušování ozonové vrstvy atmosféry a zvyšování skleníkového účinku atmosféry, snižování úrodnosti půdy, znečišťování povrchových vod a zdrojů podzemní vody, ubývání lesů či hromadění odpadků bez recyklace.
Vyzýváme především mladé lidi k hledání rozumného souladu mezi ochranou přírody a rozvojem naší civilizace. Zajímejme se společně o problémy společnosti a podporujme racionální přístupy k životu. Kvalitu našeho života nelze změřit stoupající či klesající hodnotou zlata za unci. Naším opravdovým bohatství není zlato, ale fungující zdravá země, která nám zde dovoluje žít. Chráníme-li krajinu, chráníme životy sví i generací budoucích.
- Recyklací starých mobilních telefonů snižme roční spotřebu drahých kovů
Ročně vymění mobilní telefon cca. 500 milionů lidí na celém světě. Většina starých přístrojů leží nevyužita v domácnostech po šuplících. Odhaduje se, že v České republice se k recyklaci v rámci elektroodpadu dostane pouhé jedno procento nevyužívaných starých mobilů. Navíc pokud se dostane do popelnice, dojde při jeho zlikvidování v rámci běžného odpadu k zatížení životního prostředí mnoha látkami, s nimiž si příroda neumí poradit. A přitom významným materiálem získaným při recyklaci mobilního telefonu je především zlato, stříbro, nikl či měď. Zatímco těžbou zlata se dnes z jedné tuny horniny získá průměrně jeden až tři gramy zlata, tuna mobilních telefonů ukrývá až 300 gramů recyklovatelného zlata. Neboli recyklací lze z 29 telefonů získat jeden gram zlata. Zlato, které se získá recyklací, se nemusí vytěžit.
Vyzýváme především mladé lidi k zodpovědné recyklaci nevyužívaných mobilních telefonů. Projděte vaše domácnosti, oslovte rodiče, přátele, známé. Vyřazený mobilní telefon odneste do sběrného dvora či místa, která se specializují na sběr elektroodpadu. Starý přístroj lze také odevzdat v prodejně při koupi nového modelu.
Další možností je přinést nepoužívaný či nefunkční mobilní telefon na 2.ročník happeningu Dobrá nálada nad zlato, který se uskuteční dne 6. června 2015 na Mokrsku. Kdo odevzdá do mobilní elektrosběrny, která bude zřízena u vstupu, alespoň jeden starý mobil k recyklaci, získá pro sebe vstupenku za zvýhodněnou cenu 100,- Kč.
Každých 58 takto získaných mobilních telefonů k recyklaci nahradí jednu tunu rudy vytěžené při případném otevření zlatého povrchového dolu na Mokrsku. To už stojí za to!
V Chotilsku, 24. května 2015
Kontakt:
Občanské sdružení Veselý vrch, IČO: 26556570
č.ú. 3280611319/0800
E-mail: veselyvrch@gmail.com
www.facebook.com/Mokrsko
www.stoptezbezlata.cz
www.dobranaladanadzlato.cz
Tisková zpráva
Občanské sdružení Veselý vrch
14.2.2014
Nekonečné diskuse o možné či nemožné těžbě zlata vedly k zablokování rozvoje turistického ruchu ve Středním Povltaví. To se projevilo mimo jiné tím, že do regionu středních Čech zamířilo v loňském roce o 4,4% méně turistů než předloni. Vždyť kdo by se jezdil rekreovat do oblasti, kde se odborníci přou o množství tun vytěženého arsenu nebo použitého kyanidu. A který investor by investoval v místech, kde hrozí byť jenom malá možnost otevření povrchového dolu s následným zpracováním horniny.
Pan Ing. Jiří Bendl, předseda občanského sdružení Veselý vrch uvádí: „Jsme proti jakékoliv industrializaci Mokrska, Příčov, ale i dalších oblastí, které jsou postiženy nejistotou směřování dalšího rozvoje regionu“.
Občanské sdružení vítá závazek vlády formulovaný ve vládním prohlášení, že neumožní další průzkum a následnou těžbu zlata na území ČR. Současně však požaduje toto prohlášení jednoznačně ukotvit v zákonech ČR a dalších příslušných dokumentech i pro příští období. Upozorňuje, že na Ministerstvu životního prostředí stále leží nevyřízené žádosti těžařů o stanovení průzkumného území pro řadu lokalit v ČR.
Podle projekce Českého statistického úřadu bude v Praze a Středočeském kraji žít v roce 2050 třetina obyvatel České republiky. Také proto občanské sdružení vyzývá všechny příslušné orgány k urychlenému vytvoření závazné koncepce udržitelného rozvoje regionu Středního Povltaví s důrazem na ekologickou stabilitu a trvalou obyvatelnost regionu. Tím dojde k zachování životního prostředí kolem vodní nádrže Slapy v těsné blízkosti Prahy a zároveň se otevře nový prostor pro vyvážený růst regionu s respektováním jeho přírodních podmínek. Občanské sdružení Veselý vrch je v tomto smyslu připraveno napomáhat.
Občanské sdružení Veselý vrch je členem sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato. Vytváří platformu pro občany, kterým není lhostejné životní prostředí Středního Povltaví. Je autorem petice proti povolení stanovení průzkumného území ložisek zlata na Mokrsku a doprovodných akcí pod názvem STOP TĚŽBĚ ZLATA. Dne 25.února t.r. uspořádalo v Poslanecké sněmovně úspěšný seminář Těžba zlata nejen na Mokrsku u Vltavy.
Veselý vrch je místo, kde by v případě uskutečnění povrchové těžby zlata na Mokrsku vznikl povrchový důl.
————–
Fotodokumentace
Petice STOP TĚŽBĚ ZLATA